I Slovensko má svůj významný potenciál v biometanu

Do roku 2024 plánujeme další projekty, které pomohou snížit závislost Česka i Slovenska na dodávkách plynu ze zahraničí. I toto zaznělo na plynárenské konferenci v Žilině.

V polovině června se uskutečnila odborná konference Slovenského plynárenského a naftového svazu v Žilině s názvem Bezpečnostné, technické a právne výzvy slovenského plynárenství. V panelové diskuzi o vývoji biometanu na Slovensku i v Česku nás zastupoval Ivan Junga, ředitel společnosti HUTIRA Slovakia.

Slovenský energetický trh má stejně jako Česká republika možnost rozvoje výroby biometanu, tento potenciál se však zatím nedaří naplno využít. Shodli se na tom řečníci plynárenské konference, která se uskutečnila v polovině června v Žilině. „Situace se za posledních několik let hodně změnila. Pamatuju si konference, kde se o biometanu mluvilo s despektem. Dnes už je to žhavé téma,“ uvedl Ivan Junga, ředitel společnosti HUTIRA Slovakia.

Cílem akce bylo představit nejdůležitější a nejzajímavější témata, která ovlivňují plynárenství nejen na Slovensku, ale i v celoevropském měřítku. Kromě podpory biometanu, který nejvíce rezonuje mezi odbornou veřejností, se ale dostalo i na rozvoj plynové mobility, vodíku nebo právní úpravy související například se skladovacími povinnostmi energetických surovin.

Ivan Junga patřil mezi přední experty žilinské konference v oblasti biometanu. Jako hlavní překážku v rozvoji tohoto oboru na slovenském území označil především absenci investiční i provozní podpory ze strany státu. „Česká republika je v procesu proměny bioplynových stanic na biometanové dále. Zatímco u nás hovoříme o dvou jednotkách, v Česku je realizováno již pět takových jednotek a další jsou v procesu výstavby,“ popisuje aktuální situaci Junga.

S podobnými projekty máme ve společnostech značky HUTIRA již významné zkušenosti. Plynárenstvím regulací plynu a měření kvality se zabýváme již více než 30 let. V oblasti biometanu pak umíme zákazníkům a svým partnerům nabídnout jak kompletních dodávek technologie na výrobu biometanu, tak dodávek technologie pouze na vtláčení do sítě, případně dodávek technologických celků či komponent pro tyto typy projektů. Právě i díky naší pobočce na Slovensku můžeme stejnou kvalitu a rozsah služeb navíce se znalostí lokální problematiky poskytnou i zde s tím, že stejně jako pro české zákazníky tak i pro slovenské je samozřejmostí i kvalitní servis, který v rámci ČR a SK zajišťujeme na 5 pobočkách.

Nejnovější projekt, který jsem realizovali v letošním roce byla dodávka technologického celku pro měření kvality a vtláčení pro biometanovou stanici ÚČOV Praha. Tento projekt posouvá energetickou soběstačnost měst zase o kousek dál a nás těší, že jsem se na něm mohli subdodavatelsky podílet. Kalový plyn se zde mění na bioCNG, a to následně slouží jako palivo pro vozy pražské MHD. Roční produkce podle předběžných odhadů nahradí až 1,3 milionu litrů běžných pohonných hmot. Loni na podzim jsme zase zahájili provoz biometanové stanice v Litomyšli. Jedná se přitom o první projekt na území České republiky, kdy je využito propojení se zemědělskou bioplynovou stanicí.

„Do konce roku se předpokládá realizace minimálně dalších 4 biometanových stanic. Na třech z nich pracujeme. “ uzavřela výkonná ředitelka HUTIRA green gas Monika Zitterbartová.

V panelové diskuzi o vývoji biometanu na Slovensku pak experti rozebírali vhodnou strategii podpory tohoto perspektivního odvětví. Mezi možná východiska patří podle odborníků vytvoření schématu pro investiční podporu, konverze bioplynových stanic na biometanové či výstavba nových stanic pro zpracování odpadů v rámci projektu Program Slovensko 2021–2027 financovaného z fondů Evropské unie. „Biometan má smysl a je to cesta, kterou je nutné jít. Kromě nastavení již zmíněné podpory pro biometanová řešení jsme mluvili také o technických otázkách, například o homogenitě sítě či o způsobu monitorování kvality biometanu,“ dodává Junga.

A právě rozvoj biometanu v zemích unijní sedmadvacítky byl jedním z hlavních témat žilinské konference. Jedním z cílů Evropské unie je totiž produkce minimálně 35 miliard kubických metrů biometanu, což by odpovídalo 10 až 12 procentům roční spotřeby. „Bohužel, na Slovensku se v tuto chvíli vyrábí biometan jen v jedné stanici. Je potřeba zrychlit naše úsilí v této oblasti,“ pronesl během konference výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového svazu Richard Kvasňovský. Za dobrý vzor v této oblasti považuje Česko, kde mají aktuálně realizovaných již pět biometanových stanic. „U našich sousedů je využití biometanu opravdu cítit, a to nejen v plynárenské síti, ale například i v dopravě. Prostřednictvím dodávek bioCNG dokážou výrazným způsobem dekarbonizovat třeba veřejnou dopravu,“ nastínil Kvasňovský.